Fotocestopisy

V polovině února, tedy 15. 2. 2012 v 18:00, se můžete těšit na další vernisáž fotografií ve fotostudiu NADAR.

Registraci na vernisáž můžete provést zde. Součástí vernisáže bude také soutěž - vylosovaný výherce si sebou odnese jednu z fotografií.

Tentokrát se jedná o snímky živočichů v podání Petra Bambouska. Nikdo nevystihne nálady a pohnutky pro vznik těchto fotografií lépe než sám autor, proto si dovolím jej citovat: "Snímky, které jsem na tuto výstavu vybral, mají za cíl poodkrýt fascinující svět zvířat, které jsem potkal na cestách do tropů. Hlavní myšlenkou bylo vybrat takové fotografie, které v současné napjaté době dávají naději, že Planeta žije. Od mala mě fascinovala příroda, od puberty jsem snil o návštěvě tropů a posledních pár let si snažím své sny plnit. Své postřehy z cest a fotografie pravidelně publikuji na svém webu www.SulaSula.com."

Na sklonku ledna jsem se opět sešli v NADARu u fotografického cestování. Radek Fiala je nejen motorkář, ale také vášnivý fotograf a proto měl přibalen i svůj Canon EOS 5D mk II (pro úplnost - objektiv EF 17-40 f/4.0 L USM + EF 70-200 f/4.0 L USM). Zájem o promítání a zážitky z cest byl již tradičně veliký, sedělo se úplně všude, takže NADAR byl zaplněn do posledního místečka.

Vyprávění a fotografie Radka Fialy z dvoutýdenní cesty dvou motorkářů na dvou motorkách zejména po dvou bývalých jugoslávských republikách se uskuteční 25. ledna 2012 od 18:00 ve studiu NADAR. Dozvíte se proč je dnešní Sarajevo rájem pro street fotografy, zda stojí za návštěvu světoznámý Mostar a kde se dobře najíst uprostřed minových polí, mezi vybydlenými vesnicemi na jihu Bosny. V Černé hoře vám poradíme, kam pro úžasná panoramata hor i pobřežních letovisek nebo kterých třicet kilometrů fotograf krajinář pojede celý den a stále nebude mít dost. A nakonec proč se rozhodně nevydat na silniční motorce do divoké Albánie, kde jsme se báli foťák vytáhnout... Registrace zde.

Promítání fotografií a beseda s expedičním týmem se koná tradičně v NADARu dne 9. 11. v 18 hodin a nyní nově také 9. 12. 2011. Je nutné se registrovat zde.

Fotoexpedice CanonKlubu do Českého Švýcarska se vydařila a i přes nepříznivou předpověď se nakonec i počasí umoudřilo. Měli jsme nejpovolanějšího průvodce Václava Sojku a naučili jsme se v podstatě základy krajinářské fotografie: kompozice, expozice, focení v protisvětle, focení s bleskem v exteriéru, focení kácejících se linií, makro a panoramata. Opravdu nabitý program bude završen teprve dnes o půlnoci ukončením soutěže o systémový blesk.

V Doubici jsme se začali scházet v pátek navečer, abychom si na zahájení premiérové Fotoexpedice CanonKlubu do Českého Švýcarska pustili hodinový dokument režisérky Barbary Leibovitz o sestře, fotografce Annie Leibovitz s názvem “Annie Leibovitz: Život objektivem”. A protože nás čekalo brzké ranní vstávání, přiměli jsme výpravu k časné večerce.

Vpravdě letní nedělní poledne nás popohnalo do mírného stoupáku pod Karlštejnem, kde jsme se sešli na reportáž z akce -  královský průvod. Nebylo nás moc a u hotelu Karlštejn jsme se shodli, že nejrozumnější bude začít osvěžujícím nápojem z ledové tříště. Protější krámek Absintherie nabízel absint v mnoha obměnách, ale my jsme si nakonec dali jen kaktusovou tříšť. Císař a král měl na Karlštejn dorazit až navečer a tak jsme měli spoustu času na korzování v podhradí. Hrad původně nesl jméno Budňany podle vesničky, která se tady nacházela a dodnes si místní její název rádi dají i na svůj malebný domek jako z pohádky.

V době, kdy jsem digitální zrcadlovky znal jen z obrázků a nedovedl pochopit ani nastavení starého kinofilmového Zenitu, pořídil jsem víceméně náhodně svůj první přístroj, Olympus E-500. Byl v setu se dvěma zoomy a připadal mi velký. Ovládání bylo zajímavě složité a nabízelo spoustu voleb. Brzy jsem dokoupil něco drobností, fotobrašnu a s odraznými vizitkami na blesku jsem si připadal jako fotograf.

Letiště v Kathmandu je docela nepatrná budova a zvláštní atmosféra klidu, která tady panuje, se ani nepodobá ruchu letištních prostor. Na runwayi sedí letadla a letadélka, žádní giganti. Nepálci jsou zvyklí cestovat letadly tak, jako my autobusem, a do Kathmandu denně přilétají obchodníci z celého světa a samozřejmě spousta turistů na treky a za poznáním. Projdete nutnými celními procedurami, celník se zeptá, kde budete v Kathmandu bydlet a před letištěm už jen počkáte na delegáta z cestovní kanceláře. Usměvavý bratr Govindy nám připadal jako starý známý, ačkoliv jsme ho viděli poprvé. Nasedli jsme do taxíku z roku raz dva a hurá do města.

Termín 27., 28. a 29. května 2011 --- Vážení příznivci Canonklubu, letos v květnu pořádáme fotoexpedici ČESKÉ ŠVÝCARSKO 2011. Účastníci akce se mohou přihlásit se svou jedinou fotografií do soutěže o nejlepší snímek expedice. První cenou je Blesk NISSIN 622 pro Canon. Vyhodnocení soutěže bude po akci. Registrace na akci zde. K dispozici je 27 lůžek.

Byl jsem upozorněn některými, že není jasné, že je nutné se registrovat před akcí. Tak tedy připomínám je NUTNÉ se registrovat formulářem zde. Zatím je pouze 5 lidí registrováno! Pokud nenaplníme hotel, akci budeme muset odvolat. Takže pozvěte kolegy fotografy a kamarády. Jsme také na facebooku.

Fotografie pochází z místa, kde budeme fotografovat, autoři Filip Molčan, Lukáš Sieger.

Když se k zálibě v cestování na motorce přidal zájem zachytit něco z prozkoumaných krajů, bylo potřeba tyto dvě aktivity skloubit. Taková kombinace lehké sportovní motorky a digitální zrcadlovky s příslušenstvím může být poměrně složitá, hlavně z hlediska prostoru a bezpečnosti. Na delší motoexpedici rozhodně není možné vyrazit s oblíbeným fotobatohem na zádech. Jednak proto, že vás při rychlém dálničním přesunu bude aerodynamický odpor sundávat ze sedla, pokud batoh úplně neuletí, a také proto, že vás po pár dnech bude bolet úplně všechno. Co všechno tedy musíte vláčet s sebou a jak výbavu sbalit na motorku? A jak se vyhnout nebo připravit na remcání motorkářských společníků? Inspirujte se z mých zkušeností a zážitků z cest po slunné Itálii, až příliš slunné Francii, pohodovém Slovinsku či studeném Norsku.

Canonklub hledá další spolupracovníky, kteří si chtějí vyzkoušet a testovat fototechniku. Výsledkem vaší práce by měl být článek/recenze/komentář publikovatelný zde na portále Canonklubu. Ideální by byla vaše blízká dostupnost Prahy nebo Brna. Pokud máte zájem vyzkoušet si všechny novinky, těla, objektivy, blesky, stativy, batohy a jiné příslušenství, napište mi na e-mail: martin(tecka)kamin(zavináč)canonklub(tecka)cz

Fotoexpedice na Sněžku spojená s výukou focení krajiny, vhodné expozice, makra, používání polarizačních a šedých filtrů a blesku ve venkovním prostřední se v sobotu 2. října vydařila také díky skvělému počasí, které nám letos opravdu přálo; a hřálo.

Slunce na horách v tomto podzimním období roku - těsně před tím, než je pokryje sníh - je hřejivé, ale ostrý studený vítr již dává znát, že se hory chystají na zimní čas. Sněžka se nám odhalila již po ránu po prvním výstupu na severní svahy Severky a dále před příchodem na Chalupu na Rozcestí (1350 m. n. m.) a samozřejmě po překonání břebene k Luční boudě (1536 m. n. m.) pak výhled na Sněžku až k jejímu překonání... A k tomu focení, zkoušení, testů a zkoumání výsledků.

 Nessebar patrí medzi najstaršie mestá v Európe. Založené bolo pred viac než 3200 rokmi. Mestečko leží na malom polostrove rovnakého mena. Je to historické mesto, ktoré má snáď najväčšiu koncentráciu historických pamiatok, na meter štvorcový. Ideálne miesto pre fotografa. Ideálne miesto pre geocaching.

Prvního setkání na Slapech jsem se nakonec účastnil. Nakonec a naštěstí, protože jsem si uvědomil, jak moc mám rád svou digitální zrcadlovku a jak bych se za nic na světě nechtěl vrátit zpátky do slajdového světa fotografie. Jisté kouzlo to má, ovšem, kdo by o to trápení s barvami a skenerem stál?

Tak pěkně po pořádku. Na setkání Canonklubu se mi nakonec podařilo vyrazit, ovšem má cesta byla okořeněna tím, že na fotografické setkání jsem dorazil bez fotoaparátu. Martin Kamín mi ze svých místních – skoro nekonečných zdrojů - vylovil starý jednorázový fotoaparát Kodak, takže se má sobota 27. 2. měla odvíjet pouze od kreativních možností s kompozicí. Snad ty fotoaparáty znáte. Jsou to plastové obaly, v lepším případě s bleskem, s běžným filmem (tady Kodak ASA 800) s 27 okýnky. Koupíte je všude, na nádražích a obchodech, nebo je najdete ve výprodeji za 50 Kč jako Martin. Pár fotoaparátů jsem tedy dostal jako svou fotografickou výbavu.

Canonklub pořádá první Foto čajové otevřené outdoorové setkání fotografů-příznivců Canonklubu. Akci jsme připravili v našem externím táboře - kamenném domě - blízko Slapské přehrady, akce se organizuje za každého počasí, mějte na paměti, že neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečený fotograf.

Fotografovat budeme Vltavu z jednoho z nejvyšších míst na jejím toku poblíž Prahy, dostaneme se na skalní útvar Blanka, fotografovat budeme přírodu a samozřejmě Slapskou přehradu.

Fotografie pak budeme společně nebo na webu Canonklubu hodnotit.

Kde, kdy, co: Teletín č. 1, 27. února 2010, od 10:00, Foto čajové - otevřené outdoorové setkání fotografů - příznivců Canonklubu. Registrace na akci zde.

Tyhle snímky prostě miluji, protože mi vyjevují zcela jinou perspektivu pohledu na fotografovanou scénu. Je to jakobyste objevili nový svět a mohli v něm najednou nacházet další prostory. Přitom trik s neostrostí pozadí není vůbec nový a běžně se používá. Asi nemá cenu zde znova vysvětlovat práci s hloubkou ostrosti. Je to jeden z hlavních principů kreativní tvorby fotografií.

Ano hovořím o úpravách fotografií vytvářejících dojem jiné perspektivy. Něčeho nepoznaného a neobjeveného. Některé fotografie najdete na stránkách velice zajímavé webové služby s názvem Tiltshiftmaker. S touto službou je dokonce možné své fotografie upravit a prohlédnout si výsledek, případně si výsledek stáhnout zpět do počítače.

Pokud jste ještě nehráli pentanque, čtete dál, pokud hráli, čtěte také. Rád bych vám předložil některé své zkušenosti fotografa turnaje v této polulární francouzské hře. Petanque je z mého pohledu jednoduchá a zábavná hra bez nutností opatřovat si svaly; což se asi shodneme, je typické pro pláže francouzské riviery.

Součásti článku je návod a rady, co s sebou, jak se chovat, kde se neobjevovat příliš často a také se s vámi chci podělit o bezprostřední zkušenosti, které jsem na svém prvním turnaji získal.

Určitě to znáte, zatímco jiná témata člověk zpracovává jen těžko, podzim dává fotografovi spoustu podnětů, a pokud je jen trošku trpělivý, přijde si na své a fotografie se opravdu povedou. Do rukou se vám samy přihrají všechny trumfy: barvy listí, nízké žluté slunce, hnědá zoraná pole, ostře zbarvená obloha, samé krásné věci.